V bývalé pekárně Luka bydlí děti, hendikepovaní i důchodci. Žijí v nebytových, stísněných výrobních prostorách a platí za to nehorázné ceny. Město vedené starostou Hrabánkem to přitom zcela ignoruje.
Co ve videu říká Filip Kruncl
Ahoj, jsme u Pekárny Luka. Je ostudou Slaného, že tady žijí kromě dalších děti, handicapovaní, důchodci a další lidé, kteří za nelegální pobyt ve stísněných výrobních prostorách platí nekřesťanské ceny. Tato vizitka odráží skutečné schopnosti současného vedení v čele s dlouhodobým starostou a radním pro sociální věci Středočeského kraje Hrabánkem pečovat o sociální potřeby obyvatel a vymáhat platné právo.
Ačkoli dostali na zlatém podnose podrobný návod, podle kterého bylo možné obchod s chudobou ve Slaném ukončit, svorně se na zastupitelstvu 13. 4. 2022 vymlouvali, že nejde realizovat, protože nemohou kontaktovat majitelky nemovitosti, které se nacházejí ve Venezuele, a hledali i další důvody, proč nic nedělat. O tři měsíce později, při volební kampani, již v kontaktu zázračně nebyl problém.
To se musí dělat jinak. Není to o nás, ale o vás. Proto volte Občany města Slaného s podporou SEN. Jsme hlasem těch, kteří doposud mlčeli.
Od čokoládovny k ubytovně
Továrnu na čokoládu, cukrovinky a lékárenské přípravky založil roku 1919 podnikatel PhMg. Jan Lukášek se svým bratrem pod názvem „LUKA“. Podnik byl velmi úspěšný a známý, jeho výrobky se prodávaly po celé republice. V roce 1928 zaměstnával 150 dělníků. Velká část z nich mohla bydlet v přilehlé ubytovně — několikapatrové budově u silnice, která ve své podobě zůstala dodnes.
Podnik prosperoval až do roku 1948, kdy byl znárodněn. V roce 1949 byl závod přičleněn k národnímu podniku DELI Lovosice, spolu se závodem MARS Ústí nad Labem. Krátce po nástupu komunismu Jan Lukášek i s rodinou opustil vlast a usadil se ve Venezuele. Založil tam malou cukrárnu, kterou jeho dcery provozují dodnes.
V roce 1950 byla továrna uzavřena a vznikla v ní velká průmyslová pekárna. Provozovaly ji nejprve Kralupské mlýny, od roku 1959 Středočeské pekárny. Snad naposledy tu pak sídlila výrobna polotovarů a lahůdek Petra Longauera na Pražském předměstí.
Dnes
Současným majitelem celého areálu je potomek Jana Lukáška, pan Věroslav Lukášek s trvalou adresou v Caracasu ve Venezuele.
Areál funguje jako ubytovna, kterou obývá neurčitý počet lidí, převážně sociálně slabých Romů. Odhady pracovnic městského úřadu a neziskových organizací se pohybují mezi 100 a 150 obyvateli. Průmyslová stavba a k ní přiléhající stará dělnická ubytovna přitom neposkytují adekvátní zázemí pro dlouhodobé bydlení.
Témata:Sociální politika