Jak je to opravdu s rozvojem města a kvalitou života ve Slaném?

Na Slánsku máme podle posledních dat 10 tzv. vyloučených lokalit, ve kterých žije celkem 600–900 lidí.

Podle dat PAQ Research je ve Slaném vyšší míra nestabilizující chudoby než v 80 % ORP v ČR, obecné socioekonomické znevýhodnění je vyšší než v 64 % ORP v ČR a míra vzdělávací neúspěšnosti je nadto vyšší než v 88 % ORP v ČR a dokonce 100 % ORP v kraji.

Vzdělávací neúspěšnost je na tom hůře, než by odpovídalo celkové sociální situaci.

Uvedené faktory zásadní měrou ovlivňují kvalitu života ve Slaném v daleko vyšší míře, než výstavba líbivých megastaveb za stovky milionů korun, což jsou v tomto kontextu pouze vyhozené peníze a jejich realizace za popsaného stavu vůbec neodpovídá tomu, kam by mělo být zaměření představitelů obce, ve smyslu péče o potřeby obyvatelstva dle § 35 zákona o obcích, směřováno.

Optikou uvedeného je třeba skutečně kriticky nahlížet jakákoli pochvalná a sebechvalná vyjádření některých spoluobčanů a zastupitelů o tom, co všechno pro město dělají a udělali, která se čas od času ve veřejném prostoru objevují. Nezpochybnitelná data a fakta hovoří sama za sebe i proto, že někteří z nich „zastupují“ obecní zájmy ve Slaném velice dlouhou dobu, a jejich podíl na tomto stavu je tedy neoddiskutovatelný.

Jak je možné, že aktuálně v zastupitelstvu města rozhoduje o směřování a akcích slánské samosprávy 6 současných i bývalých pedagogů, přičemž jeden z nich je navíc radní pro (a)sociální věci Středočeského kraje a dalších 10 vysokoškolsky vzdělaných osob, a situace je přesto tak zoufalá? Co v rámci svých mandátů pro zlepšení celospolečenské situace ve Slaném opravdu udělali? A s jakými očekáváními, výstupy a výsledky?

Neuzrál už čas, se jich na to s veškerou vážností a naléhavostí, ve světle nehorázného plýtvání obecními finančními prostředky na mediálně možná úspěšné, leč konsekvenciálně pochybné „projekty“, zeptat?

Zdroje:

Bc. Filip Kruncl, DiS., sociální pracovník, rada, Občané města Slaného, KAN

Sledujeme to dál.