Co městu ukládá zákon
OMS ctí zásady, na nichž stojí podle ústavního pořádku autonomní právo města. Mezi hlavní patří vlastnictví majetku a péče o všestranný rozvoj území města a potřeby jeho občanů (§ 2 zákona o obcích).
Nakládání s majetkem tedy není volná úvaha vedení radnice. Ústavní soud to říká doslova: péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu nejsou obci ponechány na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků.
Proč OMS majetek nerozprodává
Ve vztahu k majetku obce to znamená, že OMS nevidí perspektivou povinností města důvody k jeho prodeji, pokud jím ovšem nedojde k naplnění výše nastíněných povinností. Potenciál využitelnosti nelze měřit pouze omezenou fantazií, zkušenostmi, schopnostmi a možnostmi jeho aktuální reprezentace, nýbrž z dlouhodobého hlediska, v němž se všechny tyto kategorie mění.
Neznamená to, že když nelze využití najít dnes, nebude nalezeno zítra. Navíc jde o uložené finance, které se jen tak nerozkutálí — například do odměn a platů v různých „trafikách“ osob spřízněných s vedením města, ať už v rámci struktur úřadu nebo společností vlastněných městem, či do zakázek pro napojené firmy.
Zachování majetku je v našem pojetí praktické naplňování dlouhodobě udržitelného rozvoje města.
Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu nejsou ponechány obci (městské části) na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku.
Je vyloučeno, aby obec jakožto územní společenství občanů majících právo na samosprávu (článek 100 odst. 1 Ústavy) a jsoucí veřejnoprávní korporací (článek 101 odst. 3 Ústavy) hospodařila s jí vlastněným majetkem prostřednictvím svých volených orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, v to, že její správa je správou ve prospěch obce, a nikoliv ve prospěch jiných subjektů.